„To je pravda,“ zvolala Minka. „Víš, Pepo, já ti mám takovou pěknou vázičku!“
„Tak vidíte,“ řekl pan Souček. „Ale kupón od ní už nemáte. A pak mně pan komisař povídá: Teď, Součku, budeme hádat dál; ono to je zatrápeně nejisté, ale někde musíme začít. Koukněte se, osoba, která vhodí pětapadesát korun za čajovou konvičku, nebude bydlet na Žižkově.
(Víte (понимаете), to zas pan doktor Mejzlík měl na mysli tu trať číslo 7 (пан доктор Мэйзлик имел в виду трассу семерки), totiž ten lístek z tramvaje (то есть трамвайный билет).) Ve vnitřní Praze (во внутренней Праге = в центральной части Праги), tam máte málo podnájemníků (мало квартирантов = мало кто снимает квартиры;
(Víte, to zas pan doktor Mejzlík měl na mysli tu trať číslo 7, totiž ten lístek z tramvaje.) Ve vnitřní Praze, tam máte málo podnájemníků, a na Malé Straně bydlí jen takoví, co pijí kafe. Já bych nejspíš hádal na tu čtvrť mezi Hradčany a Dejvicemi, když už tu máme tu sedmičku. Skoro bych řekl, povídá, že ta slečna, co pije čaj z takovéhle anglické konvičky, nemůže jinde bydlet než v takovém domku se zahrádkou; víte, Součku, to už je taková moderní anglická kultura.
– Rozumíte, on náš doktor Mejzlík má někdy takové potrhlé nápady (понимаете, у нашего доктора Мэйзлика бывают этакие сумасбродные идеи). Tak víte co (знаете что), Součku, povídá (говорит он), vemte tu konvičku a poptejte se po té čtvrti (возьмите этот чайник и поспрашивайте в том районе), kde tam bydlí v podnájmu takové ty lepší slečny (где снимают квартиры: «живут в субаренде» барышни получше;