Nebo musí běhat po celé Praze a zjišťovat pobyt nějakého sta Andul nebo Mařek, aby teda detektivně objevil, že žádná z nich není zabitá. O tomhle by se mělo něco napsat,“ mínil nespokojeně, „a ne o ukradeném perlovém náhrdelníku královny ze Sáby. Protože tohle, pane, je aspoň solidní práce.“
„No, a jak jste tedy na to šli?“ vyptával se Pepa, jsa si předem jist, že on by na to šel jinak.
„Jak jsme na to šli (как мы расследовали),“ opakoval pan Souček zamyšleně. „Nejdřív jsme museli s něčím začít (в первую очередь нужно было с чего-то начинать), že jo (не так ли). Tak jsme tu měli předně ten lístek z tramvaje číslo sedm (прежде всего, у нас был билет из трамвая № 7). Teda dejme tomu (если предположить), že ta holka (что девушка), jestli to byla totiž služka (если это была служанка), sloužila někde blízko té trati (служила где-то неподалеку от этого маршрута;
„Jak jsme na to šli,“ opakoval pan Souček zamyšleně. „Nejdřív jsme museli s něčím začít, že jo. Tak jsme tu měli předně ten lístek z tramvaje číslo sedm. Teda dejme tomu, že ta holka, jestli to byla totiž služka, sloužila někde blízko té trati: ono to nemusí být správné, třeba po té trati jela jen náhodou; ale něco musíme ze začátku přijmout, aby se vůbec dalo začít, no ne?
Jenže ona ta sedmička jezdí zrovna přes celou Prahu (только эта семерка ходит через всю Прагу), z Břevnova přes Malou Stranu a Nové Město na Žižkov (с Бржевнова через Малу Страну и Нове Мнесто на Жижков); teda to zas nic není (это нам опять же ничего не дает), s tím se nedá nic dělat (ничего не поделаешь). Potom tu byl ten kupón (потом мы взялись за купон); z toho se dalo poznat aspoň to (из него хотя бы было понятно), že holka před časem koupila v jednom obchodě s porculánem za pětapadesát korun zboží (что какое-то время назад девушка купила что-то в посудном магазине товара на 55 крон). Tak jsme šli do toho obchodu (мы пошли в этот магазин).“
„A tam si na ni vzpomněli (и ее там вспомнили),“ vyhrkla Minka (выкрикнула Минка).
Jenže ona ta sedmička jezdí zrovna přes celou Prahu, z Břevnova přes Malou Stranu a Nové Město na Žižkov; teda to zas nic není, s tím se nedá nic dělat. Potom tu byl ten kupón; z toho se dalo poznat aspoň to, že holka před časem koupila v jednom obchodě s porculánem za pětapadesát korun zboží. Tak jsme šli do toho obchodu.“
„A tam si na ni vzpomněli,“ vyhrkla Minka.