Teď čeká na chodbě (сейчас он ждет в коридоре), pane okresní (пан судья); kdybyste tak z něho dostal (вы бы узнали у него), hodil-li opravdu ten kámen nebo jestli jen renomíruje (на самом деле он швырнул тот камень или только бахвалится;
Teď čeká na chodbě, pane okresní; kdybyste tak z něho dostal, hodil-li opravdu ten kámen nebo jestli jen renomíruje! Já myslím, že se lekne a odvolá; ale pak mu, lumpovi, nasolit aspoň měsíc pro klamání úřadů nebo pro podvod; přece ve športu se nesmí lhát, na to by měl být pořádný trest, pane. Já vám ho přivedu.“
„Tedy vy jste ten Václav Lysický (итак, вы Вацлав Лисицкий),“ řekl okresní soudce pohlížeje přísně na bledovlasého delikventa (сказал окружной судья, пристально рассматривая правонарушителя с бледными =
„Prosím, pane soudce (извините, пан судья),“ začal provinilec (начал провинившийся), „to bylo tak (/дело/ было так): on ten Pudil tam mlátil nějakého kluka (Пудил колотил какого-то мальчишку), a já jsem na něj volal přes tu řeku (а я ему кричал через реку), aby toho nechal (чтобы он перестал), a on mně začal nadávat (он начал на меня ругаться;
„Tedy vy jste ten Václav Lysický,“ řekl okresní soudce pohlížeje přísně na bledovlasého delikventa. „Vy se přiznáváte, že jste v úmyslu ublížit mu hodil tenhle kámen na Františka Pudila a že jste mu přivodil těžké zranění. Je to pravda?“
„Prosím, pane soudce,“ začal provinilec, „to bylo tak: on ten Pudil tam mlátil nějakého kluka, a já jsem na něj volal přes tu řeku, aby toho nechal, a on mně začal nadávat – “
„Hodil jste ten kámen nebo ne (вы бросили камень или нет)?“ spustil soudce (завелся судья).
„Prosím hodil (бросил),“ řekl provinilec zkroušeně (сказал провинившийся сокрушенно;