První planeta smrti

„Dávej si pozor na jazyk, Kerku,” naznačil Jason skrytou hrozbu. „Ti lidé, o nichž mluví, jsou na Pyrru jediní, kteří mají v držení kosmickou loď. Jestli chceš, aby ses s nimi o ni mohl dělit, raději se nauč používat slušné výrazy. A teď sem okamžitě přijeď — vezmi s sebou Brucca a Metu.” Jak tak pohlížel na tu zdravou, nyní však opuchlou tvář postaršího muže, pocítil určitou míru sympatie. „Netvař se tak nešastně, nenastal konec světa. Vlastně by to mohl být začátek světa nového. A ještě něco, až odejdeš, nechej tento kanál zapnutý. Nechej ho propojený na všechny monitory v městě, aby všichni viděli, co se zde bude odehrávat. Zajisti, aby přenos byl i nahráván — kvůli možnosti pozdějšího přehrávání.”

Kerk se chystal něco pronést, ale rozmyslel si to a neřekl nic. Zmizel z obrazovky a nechal spojení zapnuto. Scéna z řídicí kabiny se přenášela do celého města.

27

Boj skončil. A skončil tak rychle, že si tu skutečnost nestačil nikdo pořádně uvědomit. Rhes hladil rukama lesknoucí se kov řídicího panelu a nechával se tím skutečným dotykem přesvědčovat. Ostatní chodili po lodi a dívali se pozorovacími výhledy, nebo se nechávali unášet dojmy z mechanizované cizoty řídicí kabiny.

Jason byl fyzicky na pokraji sil, ale nedával to na sobě znát. Otevřel schránku lékařské pomoci a hledal v ní tak dlouho, dokud nenašel povzbuzující prostředky. Tři nazlátlé pilulky ho zbavily únavy — nyní opět dokázal jasně uvažovat.

„Věnujte mi pozornost!” zvolal. „Náš boj dosud neskončil. Oni se pokusí všemi možnými prostředky získat loď zpátky, a my musíme být připraveni. Chci, aby jeden technik prošel loď a našel ovladače zámků. Přesvědčte se, že všechny uzávěry a průhledy jsou zavřené. Pošlete tam někoho, aby je zkontroloval, jestli to bude nutné. Zapněte všechny kamery namířené do všech směrů, aby se nikdo nemohl k lodi nepozorovaně dostat. Budeme potřebovat do strojovny strážného — ovládací obvod, který sem vede, by mohli přerušit, kdyby pronikli dovnitř. A raději prohledejte na lodi kajutu vedle kajuty, kdyby snad náhodou byl tady s námi zavřený ještě někdo jiný.”

Všem se ulevilo, protože nyní mohli něco dělat. Rhes rozdělil muže do skupin a poslal je plnit úkoly. Jason zůstal u ovládacího panelu, jednu ruku měl hned vedle spínače čerpadla. Bitva ještě neskončila.

„Přijíždí náklaďák,” zvolal Rhes, „a jede pomalu.”

„Mám ho odstřelit?” zeptal se muž, který seděl u ovladačů zbraní.

„Nestřílej,” ozval se okamžitě Jason, „dokud nezjistíme, kdo v něm jede. Jestliže tam budou ti, které jsem pozval, necháš je projet.”

Celou dobu, co se nákladní auto zvolna přibližovalo, zaměřovač je sledoval hledáčkem. V autě byli řidič a tři cestující. Jason čekal, dokud si nebyl zcela jist, kdo to je.

„Jsou to ti praví,” oznámil. „Zadržte je u uzávěru, Rhesi, a voďte je sem po jednom. Při vstupu jim odeberte pistole, pak jim vezměte veškerou výzbroj. Předem se nedá říct, co by mohlo být skrytou zbraní. Zvláštní péči věnujte Bruccovi — to je ten, co má obličej jako sekyra — zajistěte, aby se mu vzalo úplně všechno. Je to odborník na zbraně a na kritické situace. A přiveďte taky řidiče — nepotřebujeme, aby odvysílal informaci o tom, že je uzávěr poškozen a jaké máme zbraně.”

Čekání bylo krušné. Jason měl ruku stále poblíž čerpadlového spínače, i když věděl, že spínač určitě nestiskne. Alespoň ne do té doby, dokud si ostatní budou myslet, že by ho mohl stisknout.

Z chodby se ozvaly rázné kroky a neurčitelné nadávky, a zajatce jednoho po druhém vstrčili dovnitř. Jason věnoval jediný pohled jejich výrazu, dychtícím po krvi, a zaatým pěstem, pak zvolal na Rhese:

„Postavte je ke stěně a hlídejte. Lučištníci, buďte připraveni ke střelbě!”

Hleděl na ně, na ty, kteří patřili kdysi k jeho přátelům, ale které nyní prostupovala nenávist vůči jeho osobě. Meta, Kerk, Brucco. Řidičem byl Skop, ten, kterého Kerk pověřil, aby Jasona hlídal, a který nyní, kdy se úlohy vyměnily, vypadal, jako by chtěl vybuchnout.

„Dávejte dobrý pozor,” začal Jason, „protože na tom závisejí vaše životy. Držte se zády u stěny a nepokoušejte se dost ke mně blíž, než jste. Jestli se o to pokusíte, budete okamžitě zastřeleni. Kdybych tu byl s vámi sám, kdokoli z vás by se ke mně dostal dřív, než bych tento spínač stiskl. Jenže nejsem sám. Vy máte pyrranské reflexy a svaly- ale lučištníci taky. Neriskujte, protože by to nebylo riskování, ale sebevražda. Tohle vám říkám ve vašem vlastním zájmu. Můžeme tedy hovořit v klidu, aniž by se někdo z vás přestal ovládat a byl přitom zastřelen. Žádná jiná možnost neexistuje. Budete muset vyslechnout vše, co řeknu. Nemůžete uprchnout, ani mě zabít. Bitva skončila.”

„A my jsme prohráli — a kvůli tobě, ty zrádče!” neudržela se Meta.