Pohadka se stava minulosti

Андрей Тихомиров Pohadka se stava minulosti

"Podmorske kralovstvi"

Moderni vedecke studie potvrzuji drive vyjadrene myslenky vysvetlujici ruzne "zazraky", v tomto pripade existenci"podvodni rise".

Ruske noviny informuji, ze v Mexiku objevili podmorsti archeologove z Narodniho institutu pro antropologii a historii (INAH) staroveky Maysky senot, uvnitr ktereho byla nalezena jedinecna kanoe. Analyza tohoto a dalsich nalezu ukazala, ze se vyzkumnikum podarilo najit to, co Mayove povazovali za vstup do posmrtneho sveta. Strucna zprava o studii prezentovane v ramci 12. Mezinarodniho kongresu mayovek je zverejnena na webu INAH. Samotna kanoe byla udajne objevena podvodnimi Archeology jeste pred dvema lety. Od te doby prosel analyzou v laboratorich v Mexiku i v zahranici. Odbornici zjistili, ze kanoe byla pouzivana pouze pro ritualni ucely. Ackoli je vyrobena v mayske tradici, tato lod nemohla zustat na vode, protoze mela velmi tezky nos a zad. Proto byla vytvorena pro symbolicke ucely, aby obetovala bohum. Krome toho bylo kolem kanoe nalezeno 38 koster, vcetne lidske metatarzalni kosti, nohy dospele zeny, stejne jako kosti pasovce, psa, kruty a Orla. Vsechny nalezy byly provedeny pri ponoreni archeologu do zatopeneho senot San Andres, ktery se nachazi pod stejnojmennou archeologickou pamatkou. Senot je forma krasoveho reliefu, coz je prirozene selhani vytvorene pri zriceni klenby vapencove jeskyne, ve ktere protekaji podzemni vody. Mayove povazovali senoty za posvatna mista. Kolem techto objektu se obvykle stavela mesta. Pro Mayy to byly jak zdroje vody, tak posvatna mista pro obetovani. Legendy navic rikaly, ze senotes jsou portaly do posmrtneho sveta. Mayove verili, ze uvnitr techto prirozenych struktur jsou vchody do podsveti, po kterych se potuluji bohove i duse mrtvych lidi. Je znamo, ze v rade mayskych mest byly pod hlavnimi chramy postaveny umele kobky, ktere napodobovaly skutecne senoty. V tomto pripade archeologove po dvouletem vyzkumu dospeli k zaveru, ze senot San Andres ve vire Mayu byl presne povazovan za vstup do posmrtneho sveta. A hlavnim dukazem toho jsou tzv. obetni kanoe. Mimochodem, jeho delka byla 2,15 metru, sirka 45 centimetru a Vyska 36,5 centimetru. Podle archeologa Jesuse Gallegose Prevaha kosti pasovce a pritomnost metatarzalnich lidskych kosti vedou odborniky k myslence na ritualni pouziti kanoe a jeji umisteni do jeskyne, nez byla zaplavena. Zname schopnosti pasovce plavat a dokonce chodit po dne a dlouho zadrzovat dech byly naznakem, ze toto zvire mohlo bez problemu vstoupit do podsveti. To odpovida mayskym predstavam o zatopenych jeskynich jako o portalech do kosmogonickeho prostoru. Mimochodem, archeologove se puvodne domnivali, ze nalezy pochazeji z pozdniho klasickeho obdobi (830-950 n. l.), ktere datuje temer vsechny predmety v senotu San Andres. Ale radiokarbonove datovani dreva kanoe ukazalo, ze organicky material pochazi ze 16.stoleti.

Z knihy Tihomirova A. E. a Tihomirova m. a., veda o pohadkach-2. "Ridero", Jekaterinburg, 2021

Pohadka s vedeckymi komentari. Vedecke komentare v zavorkach.

Morsky kral a Vasilis moudry

Za 30 let zeme, v 30tem state zil kral s kralovnou; nemeli deti. (Za 30 zemi-ve starovekem uctu v deviti: 30-27, 30-30, stejne jako dvounadesate svatky-12 hlavnich pravoslavnych svatku podle stareho ruskeho uctu, porovnejte s nemeckymi cislicemi, ktere se ctou z posledniho cisla). Jel kral po cizich zemich, po dalekych stranach; dlouho nebyl doma; v te dobe mu porodila kralovna syna, Ivava carevice, a kral o tom nevi.

Zacal si udrzovat cestu do sveho statu, zacal se priblizovat ke sve zemi a den byl horky-horky, slunce bylo pekelne! A zautocila na nej zizen velika; co dat, jen vypit vodu! Rozhledl se kolem dokola a spatril v dalce velke jezero; vjel k jezeru, slezl z kone, lehl si na bricho a polkl studenou vodu. Pije a neciti potize; a kral morsky ho chytil za vousy. (Kral morsky je s nejvetsi pravdepodobnosti nacelnik nebo knez, ktery strezi sve panstvi).

– Pust to! – zada kral.

– Nepustim, Neopovazuj se pit bez meho vedomi! (Mluvi stejnym jazykem).

– Jestli chces uplatek, tak ho nech jit.

– Dej mi neco, co doma nevis.

Kral si pomyslel-pomyslel – Co doma nevi? Vsechno vi, vsechno vi— " souhlasil. Zkusil-vousy nikdo nedrzi; vstal ze zeme, sedl si na kone a jel vosvozy.

Aj, prijde domu, kralovna ho potka s carevicem, takova radostna; a on, jak se dozvedel o svem milem diteti, tak se zalil horkymi slzami. Rekl kralovne, jak a co se s nim stalo, spolecne plakali, protoze nic nedelat, slzy to nespravi.

Zacali zit starym zpusobem; a carevic roste sam sobe, roste jako testo na oparu-ne ve dnech, ale v hodinach, a vyrostl velky.

"At uz si ho nechas pro sebe," mysli si kral – " ale je treba dat: vec je nevyhnutelna!"Vzal Ivana-carevice za ruku, vedl primo k jezeru.

"Podivej se sem," rika, " muj prsten; vcera jsem omylem spadl.