Mlhoviny v Andromedě

„Nemáte docela pravdu, třebaže jste částečně pochopila naši pradávnou psychologii. Se mnou je to ale tak: čím krásnější a milováníhodnější je má planeta, tím víc ji chci posloužit. Vysazovat sady, těžit kovy, získávat energii a potravu, skládat hudbu, prostě tak, abych na konci života zanechal po sobě kousíček práce, vykonané vlastníma rukama, vlastní hlavou. Já znám jen vesmír, ovládám astronautické umění, a tím mohu sloužit svému lidstvu. Vždyť let sám o sobě není cílem, nýbrž získávání nových znalostí, objevování nových světu, z nichž někdy učiníme stejně krásné planety, jako je naše Země. A vy, Nizo, čemu vy složíte? Proč i vás tolik láká tajemství diskového hvězdoletu? Je to jen ze zvědavosti?“

Dívka s křečovitým úsilím přemohla tíhu unavených rukou a vztáhla je k náčelníkovi. Vzal je do svých velikých dlaní a něžně pohladil. Nize zrůžověly tváře, unavené tělo se naplnilo novou silou. Jako tenkrát před nebezpečným přistáním, přitiskla k Ergově ruce svou tvář a odpouštěla zároveň i biologovi zdánlivou nevěru Zemi. Aby definitivně dokázala, že souhlasí s oběma, svěřila jim myšlenku, která ji právě napadla. Navrhla, aby jednu z vodních nádrží opatřili víkem se samočinným uzávěrem. Dovnitř by jako vnadilo položili kousek konzervovaného syrového masa, které jako výjimečná pochoutka tvořilo dodatek ke koncentrované potravě astronautů. Jestli černé „nic“ vnikne dovnitř a víko se zaklapne propláchnou nádrž inertním plynem pomocí ventilů, které si už předem připraví, a zavaří neprodyšně okraje víka.

Eon byl nadšen vynalézavostí „rusovlasé žáby.“

Erg Noor se zase obíral seřizováním robota podobného člověku a připravoval mohutný elektrohydraulický nůž, doufaje, že s jeho pomocí pronikne do nitra spirálovitého disku z daleké hvězdy.

Ve známé již tmě utichly bouře, mráz vystřídalo teplo, nastal devítidenní „den“. Práce zbývalo na čtyři pozemské dny, neboť bylo třeba převézt iontové náboje, nějaké zásoby a cenné přístroje. Kromě toho pokládal Erg Noor na nutné vzít některé osobní věci členů zahynulé posádky, aby je po důkladné dezinfekci dopravili na Zem jako památku příbuzným. V epoše Okruhu se lidé nezatěžovali věcmi, takže jejich přeprava na Tantru nepůsobila obtíže.

Pátý den vypnuli proud a biolog s Kej Berem a Ingrid, kteří sek němu dobrovolně přidali, zavřeli se v pozorovací věži u Parusu. Černí tvorové se objevili takřka okamžitě. Biolog upravil infračervenou obrazovku a mohl pozorovat vražedné medúzy. Jedna z nich se právě přiblížila k nastražené nádrži, složila chapadla, stočila se do klubka a začala se opatrně prodírat dovnitř. Vtom se u rozevřeného ústi nádrže objevil ještě jeden černý kosočtverec. První netvor roztáhl chapadla a v tu chvíli s neuvěřitelnou rychlostí zajiskřily hvězdicovité plaménky, měníce se v tmavočervené pruhy vibrujícího světla, které na obrazovce neviditelných paprsků zapraskalo jako zelené blesky. První netvor ustoupil. Vtom okamžiku se druhý stočil do klubíčka a spadl na dno nádrže. Biolog vztáhl ruku ke knoflíku, ale Kej Ber ho zadržel. Druhý netvor se také stočil a následoval prvního. Teď byly v nádrži dvě strašné medúzy. Nezbývalo než se divit, jak mohly tak značně zmenšit svůj viditelný objem? Eon stiskl knoflík, víko zaklaplo, a v okamžiku pět nebo šest černých příšer ovinulo chapadly ze všech stran ohromnou nádobu, obloženou zirkoniem. Biolog rozsvítil a požádal soudruhy na Tantře, aby zapojili ochranu. Černé přízraky se po svém zvyku okamžitě rozplynuly, ale dva zůstaly v zajetí pod hermeticky uzavřeným víkem nádrže.

Biolog se přiblížil k nádrž, dotkl se víka a vtom utržil tak pronikavý nervový šok, že se neudržel a vykřikl nesnesitelnou bolestí. Levá ruka mu zůstala bezvládně viset.

Mechanik Taron si oblékl skafandr proti vysokým teplotám. Teprve pak se podařilo profouknout nádrž čistým zemním dusíkem a zavařit víko. Stejně zavařili i přívodní kohouty, obalili nádrž kouskem rezervní izolace z hvězdoletu a umístili ve sběrné komoře. Úspěch byl draze vykoupen, neboť biologova ruka zůstávala přes všechno úsilí lékařů i nadále ochrnutá. Eon Tal velmi trpěl, ale vůbec ho nenapadlo, aby se zřekl výpravy k spirálovému disku. Erg Noor respektoval jeho nenasytnou badatelskou vášeň a nedokázal nechat ho na Tantře.